Řekněte si v práci o volno na svatbu

V dnešním článku se dozvíte, jak se na volno v práci - v souvislosti se svatbou - dívá zákon.

Svatba se dá plánovat řadu měsíců, někteří snoubenci to zvládnou za pár týdnů a dalším možná postačí jen dny. Záleží to samozřejmě na mnoha okolnostech. Důležité je množství hostů, Vaše organizační schopnosti, také to, jak vysoké máte nároky a nezanedbatelná je do jisté míry, také otázka náhody a štěstí.

V dnešní době je naštěstí možné zařídit spoustu věcí z pohodlí domova v podstatě v jakoukoli denní či noční dobu. Dodavatelé vyhledáte na internetu, obepíšete je e-mailem, kontaktujete je telefonicky. Někdy je ovšem nutný i osobní kontakt s nějakou osobou, či osobní návštěva určitého místa. Co třeba takové vyřizování nezbytných dokladů někde ve vzdálenějším městě? Pamatuje na něco takového zákon?

Upřímně řečeno, na nějaké velké přípravy zákony opravdu nepamatují. Příslušný právní předpis řeší poskytnutí volna v podstatě jen na den konání obřadu, a to pro velmi úzký okruh osob. No, nejdřív si ale raději přislušnou pasáž odcitujme, a pak si k tomu povíme něco víc.

Ustanovení o poskytnuní volna na svatbu řeší Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

A pod číslem 5 najdete právě pro nás důležitou osobní překážku v práci - svatbu.

5. Svatba

Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den.
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.

Jak sami vidíte, zákon mluví poměrně jasně a na nesrovnalosti tam až tak moc prostoru není. Přesto jsou ale (jak jsme se přesvědčili v diskuzích na internetu a v internetových právnických poradnách) zaměstnavatelé, kteří to neúnavně zkouší.

Svatby nejčastěji bývají v sobotu, protože pro hodně lidí je sobota dnem pracovního volna. Pojďme si tedy říci, jak je to s volnem v práci, pokud se koná svatba právě v takový den. Snoubenci tedy v sobotu nepracují (pracují Po-Pá, nebo jim zrovna na sobotu nevychází směna), takže mají nárok pouze na jeden den volna z práce. Zažitá praxe je, že si tento den vyberou snoubenci v pátek před sobotním obřadem nebo v pondělí po něm. Tento den jim pak zaměstnavatel proplatí. Den volna si však můžete vybrat i jindy, musíte ho ale využít v souvislosti se svatbou. Dobrý příklad je třeba vyřizování potřebných dokladů několik týdnů před svatbou. V tomto ohledu zaměstnavatelé většinou problém nedělají. Pokud by však z nějakého důvodu dělali, zákon je na Vaší straně, ovšem bude v tom případě nutné souvislost se svatbou prokázat (např. potvrzením z daného úřadu).

Některé pochybné firmy zkoušejí přizpůsobit si výklad zákona tak, aby Vám nemuseli proplatit nic. Snaží se prosadit, že náhrada mzdy přísluší právě za den konání obřadu, a protože ten vychází na sobotu(tedy na den Vašeho pracovního volna), tak Vám nemusí proplatit nic. To ale zákon neříká, tudíž takový výklad není správný.

S volnem k účasti na svatební obřadu zákon počítá také pro rodiče snoubenců. Pokud v danou sobotu nepracují, není pro ně co řešit. Pokud v sobotu pracují, pak jim zaměstnavatel musí dát nejen volno, ale také jim ho musí proplatit. Stejně tak musí volno v práci dostat děti snoubenců, avšak nebude jim proplaceno. Tedy, pokud v sobotu pracují, musí dostat neplacené volno. Pokud nepracují, opět není co řešit.

Další varianta nastává v případě, že se svatba koná v pracovní den. Řekněme například v pátek. Podle zákona tedy jako snoubenci máte volno v tento den (na obřad) a ještě máte nárok na volno v jeden další den (opět platí nutná souvislost se svatbou viz. výše). Zaměstnavatel Vám však proplatí pouze jeden den. Na druhý den volna máte nárok, ale nemáte za něj nárok na náhradu mzdy. Proto řada snoubenců tento volný den nevyužívá. Nebo lépe řečeno volno z práce si berou, ale řeší to řádnou dovolenou, protože je to pro ně finančně výhodnější.

S volnem pro další zůčastněné je to stejně jako v prvním případě. Volno musí dostat rodiče snoubenců a zaměstnavatel jim tento den volna proplatí (tedy pokud je pro ně pátek pracovním dnem). Zaměstnavatel musí také uvolnit děti snoubenců, ale ti mají tento den neplacený.

Kromě snoubenců, jejich rodičů a jejich dětí existuje samozřejmě řada dalších, chce se skoro říci nepostradatelných, svatebčanů. Na prvním místě jmenujme třeba svědky nebo sourozence snoubenců. Bohužel, zákon, který by nařizoval tyto osoby uvolnit z práce, neexistuje. Tito lidé si, stejně jako jiní svatební hosté, musí v práci domluvit čerpání řádné dovolené, neplacené volno nebo třeba náhradní volno. Pokud je, i přes důležitost takové události, jejich zaměstnavatel odmítne uvolnit, nedá se s tím nic dělat. Samozřejmě jedna věc je legální nárok a druhá věc je obyčejná lidská domluva.

Na závěr už snad jen podotkneme, že v praxi si většina snoubenců bere před svatbou více dnů volna. Obětují pár dnů dovolené na to, aby si mohli svatbu v klidu zařídit a přípravy si pokud možno i trochu užít. Zmiňovaný zákon je v mnoha ohledech spíše záchraný kruh pro ty snoubence, kteří narazili na hodně striktního a neochotného zaměstnavatele.

Přejeme tedy krásnou svatbu a chápajícího šéfa!