× Soutěž Cesta lásky - dovolená za 200 000 Kč bez podmínky nákupu, stačí váš příběh. Zjistit více »
Puncovní značka vám pomůže ověřit ryzost zlata, stříbra i dalších drahých kovů ve šperku.
Vysvětlíme vám, co jednotlivé puncy znamenají, jak číst označení ryzosti a jaké české i zahraniční puncovní značky můžete na špercích najít.
Punc vám pomůže ověřit, z jakého drahého kovu je šperk vyrobený a jakou má ryzost. U šperků z drahých kovů nejde jen o dekorativní značku - punc je důležitým prvkem ochrany zákazníka.
Na této stránce vysvětlujeme, co punc znamená, jak číst ryzostní označení v tisícinách i karátech a jaké puncovní značky můžete na špercích najít.
Puncovní značka je úřední označení, kterým Puncovní úřad potvrzuje, že šperk při kontrole splňuje stanovenou ryzost a další zákonné požadavky. Puncovní úřad je nezávislý kontrolní orgán, který není výrobcem ani prodejcem šperku.
Punc potvrzuje především deklarovaný obsah drahého kovu. Nehodnotí celkový design, pohodlí při nošení ani to, zda je šperk odolný proti každému možnému poškození.
Vedle úředního puncu se na šperku obvykle nachází také další označení:
✓ Ryzostní číslo – například 585/1000 (14 kt) nebo 925/1000, které vyjadřuje obsah zlata či stříbra ve slitině.
✓ Výrobní nebo odpovědnostní značka – označení výrobce, dovozce nebo jiného odpovědného subjektu.
Ryzost vyjadřuje poměr drahého kovu ve slitině vyjádřený v tisícinách. U zlata se tradičně používá označení v karátech (kt), kde ryzí zlato představuje 24 karátů (1000/1000). Zbytek slitiny tvoří další kovy, které zlatu dodávají potřebnou tvrdost a požadovanou barvu.
obsahuje 58,5 % ryzího zlata
obsahuje 75,0 % ryzího zlata
obsahuje 92,5 % ryzího stříbra
České puncovní značky se liší podle druhu drahého kovu a jeho zákonné ryzosti. Z jejich tvaru a označení lze určit, zda jde o zlato, stříbro nebo jiný drahý kov a jakou ryzost punc potvrzuje.
Na některých současných českých puncovních značkách se nachází také malé písmeno označující pracoviště Puncovního úřadu, které kontrolu a označení provedlo. Všechna pracoviště mají stejnou úřední platnost.

V České republice nemusí být šperk označený pouze českým puncem. Za určitých podmínek se uznávají také puncovní značky z jiných zemí.
Patří mezi ně například puncovní značky zemí, které používají srovnatelný systém nezávislé kontroly a označování předmětů z drahých kovů.
Přesný seznam uznávaných značek se může měnit. Pokud si nejste jistí významem konkrétní značky, doporučujeme ověřit aktuální informace přímo u Puncovního úřadu.
Slovenské puncovní značky jsou v České republice za stanovených podmínek uznávány. Na první pohled mohou být podobné českým značkám, liší se však například tvarem nebo drobnými písmeny označujícími pracoviště.

U starších šperků se nemusíte setkat se současným českým puncem. V České republice mohou být za určitých podmínek platné také některé starší puncovní značky používané na území bývalého Československa.
Uznávají se také puncy takzvané Vídeňské konvence, jejímž cílem je sjednotit kontrolu a označování šperků z drahých kovů mezi zúčastněnými zeměmi. Pokud si nejste jistí významem konkrétní značky, je nejlepší obrátit se na Puncovní úřad nebo odborníka.
Naše zlaté a stříbrné šperky označujeme v souladu s platnými právními předpisy. Konkrétní označení se může lišit podle druhu šperku, použitého materiálu a způsobu výroby.
U zlatých šperků se nejčastěji setkáte se 14karátovým zlatem s ryzostí 585/1000, případně 18karátovým zlatem (750/1000), a u stříbrných šperků s ryzostí 925/1000. Přesné údaje vždy vycházejí z konkrétního výrobku a jeho označení.
Punc je jedním z důležitých způsobů, jak si ověřit deklarovanou ryzost šperku. Společně s doklady k nákupu vám poskytuje základní jistotu o tom, jaký drahý kov a jakou ryzost šperk obsahuje.
Punc potvrzuje především ryzost drahého kovu. Neznamená automaticky, že je šperk nezničitelný nebo že se jeho povrch nemůže při každodenním nošení poškrábat či změnit. Vzhled a životnost šperku ovlivňuje také konstrukce, povrchová úprava, způsob nošení a péče.
Rozdíl spočívá především ve složení slitiny.
Žluté zlato obsahuje vyšší podíl stříbra a mědi, růžové zlato získává svůj odstín díky vyššímu obsahu mědi a bílé zlato obsahuje příměsi, které mu dodávají světlejší barvu.
Prsteny z bílého zlata se navíc běžně opatřují vrstvou rhodia, která jim dodává zářivě bílý vzhled. Použité kovy definují fyzikální vlastnosti slitiny. Puncovní úřad ČR striktně definuje, jaké slitiny je možno v ČR používat pro výrobu šperků.
Čtrnáctikarátové zlato (585/1000) představuje ideální poměr mezi obsahem zlata, pevností a odolností pro každodenní nošení.
Ve srovnání s vyššími ryzostmi je odolnější proti běžnému opotřebení, přitom si zachovává vysokou hodnotu i krásný vzhled. Právě proto jde o nejčastější volbu pro snubní i zásnubní prsteny.
Jde o dvě úplně odlišné jednotky.
Karát u zlata označuje ryzost, tedy podíl čistého zlata ve slitině. Například:
14kt zlato = ryzost 585/1000 (58,5 % zlata)
18kt zlato = ryzost 750/1000 (75 % zlata)
Karát u diamantu označuje jeho hmotnost. Jeden karát (1 ct) odpovídá 0,2 gramu. Čím větší diamant, tím bývá zpravidla vyšší jeho hodnota.
Ano, na individuální přání zákazníka.
Vybrané modely lze vyrobit i z 18karátového zlata (750/1000). Pokud máte zájem o jinou ryzost nebo konkrétní provedení, rádi ověříme dostupné možnosti pro zvolený model.
Označení 585 znamená, že slitina obsahuje 58,5 % ryzího zlata (585/1000). Zbytek tvoří další kovy, které zvyšují tvrdost, odolnost a životnost prstenu.
Čisté zlato (999/1000) je pro každodenní nošení příliš měkké, proto se na výrobu šperků běžně používá právě 14karátové zlato (občas také 18karátové, 750/1000).