Naše zasnoubení na Svatém Kopečku

Byl to den, který začal jako mnoho jiných, ale skončil jako jeden z nejkrásnějších momentů našeho života. Píše se 28. červen 2024, a my jsme právě vyzvedli naši kočičku od rodičů, protože jsme se vrátili z dovolené. Den měl ale zvláštní význam – přesně před pěti lety za mnou můj přítel Vojta poprvé přijel do Olomouce na rande z Prahy.

Vzpomínky na tento den nás vedly k tomu, abychom jej prožili znovu. Rozhodli jsme se strávit celý den na nákle, jako tehdy. Poté jsme zamířili do naší oblíbené kavárny „Naše kafe“ v Olomouci. Užili jsme si kávy a pak jsme se vydali na Svatý Kopeček.

Tenkrát, před pěti lety, jsme si na Svatém Kopečku poprvé řekli, že se milujeme, při západu slunce. Teď, o pět let později, jsme tam stáli znovu. Západ slunce byl stejně nádherný a malé dárky, které si každý rok vyměňujeme, čekaly na svůj okamžik.

Pro mého přítele Vojtu jsem měla přání, ve kterém jsem mu vyznala lásku, a poukaz do naší oblíbené kavárny. Když mi Vojta řekl, že pro mě má dárek a potřebuje, abych vstala, srdce mi začalo bušit rychleji. V ten moment mi to došlo. Vojta poklekl, díval se mi do očí a řekl, jak moc mě miluje a těší se na celý život se mnou. Slzy mi začaly stékat po tvářích.

Byl to nejkrásnější moment mého života. Poté Vojta naplánoval grilovačku u mých rodičů s nejbližší rodinou, abychom oslavili naše zasnoubení. Byl to dokonalý den, který se nám vryl do srdcí navždy.