Zásnuby

Všechno to začalo po novém roce, kdy mi partner sdělil, že musí zajet za kamarádem něco vyřídit, že po něm něco chce. V tu dobu byl náš kamarád čerstvě zasnoubený. Když partner dojel domů, řekl mi že po něm chtěl zda by mu neodvezl hosty z kostela na místo, kde svatba měla pokračovat (partner je řidič kamionu). Řekla jsem si proč ne? Je to přece náš kamarád, ani ve snu mě nenapadlo, že to nebyl žádný autobus, ale že se domlouvaly naše zásnuby na jejich svatbě.

Přišel den svatby, po kostele jsme gratulovali nevěstě a ženichovi a já ještě strašně vtipná říkám ženichovi ,,Tak za rok na naší"! Kdybych jen tušila....
Přesunuli jsme se na místo, kde pokračovala svatba a já si ještě u kostela říkala, kde vlastně ten autobus je.... no, žádný autobus nebyl....
Nějaký čas po obědě řekla nevěsta, že se půjde házet kytka a já jí říkám ,,Verčo, není škoda házet tak krásnou kyticí?" A ona mi říká: ,,Ale to není moje, to je jiná, nevěsty kyticí se nemá házet".
Byla jsem úplně mimo, nedošlo mi to, co by se tam mohlo odehrát.

Šlo se tedy házet, moc holek nešlo, tak jsem nechtěla zkazit srandu a šla jsem do první řady. Dělala jsem úšklebky a srandičky na partnera, že budu v první řadě a chytat. No a jak tam tak stojíme, tak se odpočítávalo a najednou se nevěsta otočila a šla přímo ke mě. Já zůstala v šoku, co se děje, nechápala jsem a nechtělo se mi ani věřit, že by se partner po 7letech a 1dítěti konečně rozhoupal.
Jak jsem byla v šoku tak mi nevěsta říká "otoč se" já se otočila a tam partner klečel s prstýnkem. Byla jsem v šoku ještě víc.

Na slova, jestli si ho vezmu jsem odpověděla ,,Tak teď už budu muset!".
Nebyly to zásnuby, jaké bych si představovala, ale o to to bylo krásnější, že se do toho angažovali lidé, které mám ráda a přišli s tím, že by to bylo hezké to udělat u nich na svatbě. Někdo si řekne že se to nehodí, že je to den nevěsty a ženicha, ale pokud s tím nápadem příjdou sami, proč ne.