Vybojováno

Náš příběh se začal psát v roce 2018, kdy jsme se na Nový rok potkali na jedné párty. Seznámil nás společný kamarád. Večer jsem ukončila s tím, že je to namyšlený frajírek a něco takovýho nechci.

Co osud nechtěl, zapomněli jsme na sebe a náhodou na sebe narazili o půl roku později na sociálních sítích. Začali jsme si psát a já zjistila, že pracuje ve stejné společnosti jako můj již zesnulý otec. Jmenuje se stejně jako on a těch osudných souvislostí začalo přibývat. A tak jsme spolu začali psát náš společný příběh.

Na to, že se známe od onoho Silvestra, jsme si vzpomněli až po půl roce vztahu.

A tak šel čas. Po čtyřech letech se nám narodil syn, kterému byla diagnostikována srdeční vada a musel na operaci. V ten moment se nám zhroutil svět, ale o to víc nás to spojilo.

Náš vztah dostal spoustu zkoušek, pádů a bolesti. Ale po osmi letech jsem došli až sem. K zásnubám na společné dovolené s moji maminkou.

A příští rok náš příběh prohloubíme ještě víc a naposledy.