Až nám to čas dovolí

Jirka měl pro nás na Ještědu všechno dokonale naplánované. Čekala nás jedna noc v luxusním apartmá a já vůbec netušila, že za tím krásným pobytem se skrývá ještě jedno velké překvapení. A pak přišel ten okamžik. Jirka si přede mě klekl a požádal mě o ruku. ❤️ Byla jsem překvapená, dojatá a neskutečně šťastná. Po všech krásných i těžkých chvílích, kterými jsme si spolu prošli, pro mě jeho otázka znamenala mnohem víc než jen zásnuby. Znamenala, že si mě vybral a chce se mnou pokračovat životem. Řekla jsem ano. ❤️ A právě na Ještědu začala další kapitola naší osudové lásky.

Jedním z mých velkých snů vždycky bylo zažít vánoční trhy ve Vídni. Jednou jsem se jen tak zmínila, že jsem tam nikdy nebyla… a Jirka? No, hele, už jsme tam jeli. ❤️ A byla to nádhera. Světýlka, vůně Vánoc, stánky, hudba, svařák… ochutnali jsme snad všechny druhy, které jsme cestou potkali. Ale to nejkrásnější na tom celém nebyla Vídeň ani vánoční trhy. Bylo to to, že jsme tam byli spolu. Protože s Jirkou se mi plní sny, o kterých jsem někdy jen potichu mluvila. A právě díky němu jsem pochopila, že skutečné kouzlo Vánoc není v místě, ale v člověku, se kterým ho prožíváte. ❤️

Nepotřebuje komentář ❤️❤️

Ten večer měl Jirka hasičský dozor na plese. Pro někoho možná obyčejná povinnost, pro mě ale jeden z těch nenápadných okamžiků, na které se nezapomíná. Stála jsem tam celou noc s ním. Povídali jsme si, smáli se, pozorovali dění kolem sebe… a já najednou vůbec nevnímala čas. Nevnímala jsem, kolik je hodin ani jak noc ubíhá. Vnímala jsem jen jeho. A právě v tom byla ta krása. Nemuseli jsme být někde daleko, nepotřebovali jsme žádný luxus ani velká gesta. Stačilo mi stát vedle člověka, kterého miluji, a vědět, že právě tenhle obyčejný večer je vlastně něčím výjimečný. Protože některé chvíle nejsou vzácné tím, co se v nich stane. Jsou vzácné tím, s kým je prožijeme. A ten večer jsem si znovu uvědomila, že nejhezčí místo na světě pro mě není žádné konkrétní místo. Je to vedle Jirky. ❤️

Po několika hodinách jízdy přes celou republiku z focení jsme byli unavení, a tak jsme jen tak zastavili na benzince, abychom si na chvíli odpočinuli. Nebyla to žádná výjimečná chvíle. Žádné krásné místo, žádný velký plán, žádné dobrodružství. Jen benzinka, únava a my dva. A přesto právě takové okamžiky miluju nejvíc. Protože jsme spolu nemuseli nic dělat. Stačilo na chvíli zastavit, být vedle sebe, prohodit pár slov a jen si užívat, že máme jeden druhého

Stejně jako u Vídně jsem se jen tak mezi řečí zmínila, že mám ráda divadla a muzikály. A co se nestalo? Za pár dní jsme vyrazili do Prahy na muzikál. ❤️ Jirka je přesně ten člověk, který poslouchá i věci, které řeknu jen tak. Nemusím mít žádné velké přání ani o něco prosit. Stačí zmínka… a najednou se můj malý sen stane skutečností. A možná právě v tom je naše láska tak krásná. Nejde o velká gesta. Jde o to, že mě poslouchá, vnímá a chce mě dělat šťastnou. A já si čím dál víc uvědomuji, že některé z nejkrásnějších vzpomínek začaly úplně obyčejnou větou: „Víš, já mám vlastně ráda…“ ❤️

Pak přišel náš další velký společný zážitek – dovolená v Egyptě. Tentokrát ne jen my dva, ale i moji dva kluci. ❤️ Bylo krásné vidět Jirku, jak si užívá čas s námi všemi. Slunce, moře, smích, společná dobrodružství, želvy, delfíni a spousta zážitků, na které budeme ještě dlouho vzpomínat. ☀️ Pro mě ale nebylo nejdůležitější, kde jsme byli. Bylo důležité, že jsme tam byli spolu – jako rodina. A právě tam jsem si znovu uvědomila, jak moc pro mě znamená muž, který nepřijal jen mě, ale přijal i moje děti a stal se součástí našeho společného života. ❤️

Dva blázni, co se spolu smějí, dělají si ze všeho srandu a užívají si každý společný okamžik. ❤️ Možná jsme někdy trochu střelení, ale právě v tom je naše kouzlo. Nemusíme být dokonalí. Stačí nám být spolu, smát se a milovat se takoví, jací jsme. ❤️

A tak tu dnes stojíme. Jeden vedle druhého. Ruku v ruce, srdcem spolu a připraveni na všechno, co nám život ještě přinese. ❤️ Nejsem si jistá, co nás čeká zítra. Ale jsem si jistá, s kým to chci prožít. Budeme se držet, když přijde bouřka. Budeme se smát, když vyjde slunce. A když jeden z nás na chvíli nebude mít sílu, ten druhý ho podrží. Protože o tom pro mě láska je. Ne o dokonalém životě. Ale o člověku, který zůstane, i když dokonalý život zrovna není. Jirko, jsi moje životní láska. ❤️ A ze všeho nejvíc se těším na to, co teprve společně vytvoříme. My dva. Jeden život. Jeden společný příběh. A pořád si budu vybírat tebe. ❤️