Jedno překvapení za druhým

V březnu 2021 jsme měli oba před maturitou, do té doby jsme se osobně neznali, jen jsme o sobě sem tak slyšeli (moje babička se zná s mou teď už tchýní). Potřebovala jsem od někoho udělat tablo pro naši třídu a babička mi dala kontakt na Áju (teď už manžel). V tu dobu jsem byla ještě zadaná a měla jsem se stěhovat přes celou republiku. S Ájou jsme se potkali na dílně, kde jsme se měli domluvit na přesné vizualizaci. Již v první moment, kdy jsem ho uviděla, mi spadla brada. Slovo dalo slovo, druhý den jsme šli na první rande, třetí den jsem ukončila svůj několikaletý vztah a vypila před Ájou sama flašku vína (následně jsem mu v autě brečela, jak moc se stydím). Čtvrtý den jsme šli na další rande, kdy mě přivezl domů a dal mi jídlo, které koupil, bohužel mi dal špatnou, tak se musel vracet. Při příchodu domů mi vše začalo do sebe zapadat, tak jsem ho poprosila, jestli by se mohl ještě jednou vrátit. Následně jsem se odvážila mu dát první pusu a od té doby jsme tak nějak spolu, tudíž náš vztah začal po cca 4 dnech, co jsme se znali. Vzájemné seznámení s rodinami bylo rychlé. Poprvé, když jsem u nich spala, mi jeho mamka se ségrou řekly, že Ája vždy říkal, jak vztah nechce, že s ženskýma je jenom starost, a že jsou trochu v šoku, když jsem tu teď já. O to větší šok přišel, když jsme jeli na letiště pro jeho další sestru, která přiletěla na 3 týdny z Kanady. Během cesty mě totiž požádal, nebo mi spíš oznámil, že za 2 roky přesně na den si mě vezme. Asi chudák nečekal, že se toho hned chytnu a budu to brát jako hotovou věc. Oznámili jsme to rodinám a já se pomalu pustila do plánování. Nikdo nám nevěřil, že to spolu tak dlouho vydržíme (což zaznělo i během proslovů na svatbě), ale my to zvládli a dne 20.4.2024 jsme si ve 22 letech řekli své ano. Měli jsme jet na svatební cestu do Kanady, poznat zbytek jeho rodiny, ale bohužel okolnosti nám to nedovolily. Každopádně náš příběh je důkaz toho, že i když spolu nemáme žádné společné zájmy ani koníčky, tak máme dokonalou harmonii a jsme nejenom manželé, ale i nejlepší kamarádi. I když manžel hodně cestuje a cestoval za prací po Evropě a my se třeba 2 měsíce neviděli, zůstali jsme spolu a vždy si byli vzájemnou oporou. Při výběru snubních prstýnků, byl pro nás Brilas jasnou volbou, protože oba máme odlišné požadavky (včetně materiálu) ale i tak naše prstýnky vypadají, že k sobě patří. Dárky pro maminky k svatbě jsme také vybírali v Brilasu a jsou velice spokojené. Se vším nám pomohly milé slečny přímo v prodejně.