Já Tebe víc!

Peťa:
Znali jsme se už dlouho. Naše cesty se občas protnuly a pokaždé, když jsme se potkali, nám spolu bylo dobře a měli jsme si co říct.

Možná už tehdy mezi námi vznikalo něco víc - lehkost, porozumění a radost z maličkostí. Postupně jsme zjistili, že jsme oba trochu blázniví v tom nejkrásnějším slova smyslu, a právě díky tomu si tak přirozeně rozumíme.

Ten skutečný začátek ale přišel ve chvíli, kdy Tonda udělal první krok. A za ten mu budu navždy vděčná. Právě tehdy se z náhodných setkání začal psát náš společný příběh.

Od té doby jdeme životem spolu a každým dnem si uvědomuji, jak moc ho miluji - ano, já Tebe víc.
Dnes se těšíme, že náš příběh bude pokračovat dál - tentokrát už společně, jako manželé.

Tonda:
Některé věci si prostě člověk neplánuje. Třeba to, že se z jednoho „je mi s ní dobře“ stane něco mnohem většího.

U mě to začalo nenápadně. Už delší dobu mě to k Peťce táhlo. Vždycky jsem vítal její přítomnost a pokaždé, když jsme se viděli, bylo mi s ní prostě dobře. Nic velkého jsem si z toho nedělal… jenže přesně takhle to bývá - pomalu se to začne měnit v něco, co už nejde přehlédnout.

A najednou jsem si uvědomil, že Peťka se stala středobodem mého vesmíru - člověkem, se kterým chci sdílet běžné dny i ty výjimečné.

A tak se z neplánovaných setkávání stal vztah, ze vztahu láska - a z lásky svatba.

Možná to nezačalo jako velký příběh, ale o to víc jsem rád, kam nás to dovedlo. Dnes už vím, že přesně takhle to mělo být.