Nic extra, jen láska!

Náš příběh se začal psát v roce 2018, když mi Andy napsala na facebooku a začaly jsme si psát.
Uběhlo pár týdnů a proběhlo první volání a poté i první setkání, Nervozita úplně neskutečná, kdo přijede, jak bude vypadat. No co si budeme, když přijela ve starém Swiftovi, zalekla jsem se kdo vystoupí. Ale vystoupila krásná a sympatická slečna.

Musím říct, že řeč nestála a pořád jsme měly o čem si povídat. Při odjezdu jsem sebrala snad veškerou odvahu co jsem v sobě měla a políbila jí, což mi opětovala. Dva týdny na to jsem jela s kamarádkami na chalupu a tak jsem Andy pozvala. Ta pozvání neodmítla a vyrazila se mnou mezi úplně neznámé lidi, což chtělo z její strany odvahu. Ale víkend skončil překvapivě dobře a domů už jsme odjížděly jako oficiální pár.
Začátky tedy nebyli vůbec lehké, jelikož nás dělilo 70 km a tak za mnou Andy jezdila každý víkend. A byly to ty nejkrásnější víkendy.
Doteď si pamatuji, že jsme každou noc proseděly na zahradě do 3 do rána a povídaly si. Někdy jen tak, někdy jsme řešily co se nám v životě stalo, jaké máme démony, ale také to, jaké máme zájmy, co očekáváme od života nebo kde se vidíme za několik let.
Sice od té doby nemůžeme hrát žádnou poznávací hru pro páry, protože o sobě opravdu víme skoro vše, ale myslím, že to byly ty nejkrásnější začátky jaké jsme mohly mít.

V únoru 2019 jsme se rozhodly, že se sestěhujeme a tak jsem se přiblížila na sever Čech a našly jsme si pronájem ve kterém jsme byly necelé dva roky. Začaly jsme totiž hledat něco svého a zadařilo se nám o pár měst dále.
Někdy v té době jsme se rozhodly posunout náš vztah dále a pořídily jsme si Giginku, kočičku z útulku. Měla chudinka jednu nohu amputovanou, ale to jí na energii do života neubralo. Skákala, běhala, mazlila se.
Bohužel loni v létě nám odešla za duhový most. V té době jsme se také na chvilku odcizily, ale vše se v dobré obrátilo, přehodnotily jsme mnoho věcí, a ten vztah je ještě krásnější a pevnější než kdy byl. A právě z toho důvodu se Andy rozhodla mě v dubnu tohoto roku požádat o ruku. A já řekla samozřejmě ANO!!...

No a dál ten příběh pokračuje úplně klasicky, jako jinde.. Stres před svatbou, zda se vše zařídilo, stihlo, zda toho jídla nebude málo (byla ho hromada). A v onen osudný den...PUF... najednou to bylo za námi a teď už jsme ANDREA a JANA NOVOTNÉ.