Odstěhovala jsem se do jiného města a rozvedla se po 35 letech manželství. Chodila jsem do práce, občas jsem měla u sebe vnoučata, cestovala jsem a bylo mi fajn, i když mi někdy bylo smutno. Jednou k nám do práce vešel muž a začal se mi dvořit, zvát mě na kafe, nosil květiny, ale já jsem tvrdohlavě tvrdila, že už nechci nikdy žádného chlapa ani vidět, že si už vystačím sama. Až po měsíci jsem šla na kafe, bylo moc fajn a moc jsme si rozuměli. Po nějaké době začal u mě bydlet a za nějakou dobu jsme si našli společný byt. Nikdy jsem nezažila, že by byl někdo na mě tak hodný, tolik mě miloval, proto jsem řekla ANO, když mě v našem novém bytě požádal o ruku. Za rok byla svatba a my jsme oba moc zamilovaní a šťastní, i když nám není už dvacet.
Číst více-
Naše první schůzky.
-
Naše svatba
-
Svatba
-
Láska
-
Trochu legrace
-
Prstýnky z Brilas
-
Svatba