Někdo věří na náhody. My věříme na šestky.
Byl 6. červenec 2024. Stáli jsme na břehu jezera Garda, ruku v ruce, obklopení tichým šumem vln a vůní léta. V ten den se nestalo nic nahlas – a přesto všechno. V očích jsme si beze slov slíbili, že spolu chceme prožívat život. Fotka z toho dne zachytila víc než krásnou krajinu. Zachytila začátek naší cesty lásky.
O půl roku později, 6. prosince, nás naše šestka dovedla do zimní pohádky. Vyhřátá dřevěná káď pod širým nebem, sníh všude kolem, přátelé, bublinky — a pak malá krabička. Byla v ní otázka, která změnila všechno. Řekla jsem „ano“ dřív, než jsem stačila dýchat. A prsten? Ten byl přesně takový, jaký měl být. Protože byl od něj. Protože byl náš.
A pak přišel 6. červen 2025. Den, kdy jsme si řekli „ano“ nahlas. Pod širým nebem, obklopeni rodinou, přáteli a láskou, která rostla každou naší společnou šestkou. V bílém šatu, se srdcem bušícím jako poprvé – jsem věděla, že tohle je začátek nové kapitoly. Svatební fotografie z toho dne vypráví příběh o tom, že osud má opravdu smysl pro symboliku.
A protože některé kruhy se mají uzavřít, 6. července 2025 jsme se vrátili zpátky. Tam, kde to všechno začalo. Opět na Gardu — tentokrát jako manželé. Jiní, a přesto stejní. Stejné pohledy, stejný smích, stejné srdce. Jen tentokrát s prsteny, které spojují to, co už dávno spojeno bylo.
Od té doby víme, že pokaždé, když se v našem životě objeví šestka, čeká nás něco výjimečného. Je to víc než číslo. Je to souznění. Je to osud.
Ať už nás naše šestky dovedou kamkoli, doufáme, že další zastávkou bude svatební cesta snů.
Protože šestka je naše šťastné číslo a je nám souzená.
A láska taky.
-
Společná dovolená 6.7.2024
Byl 6. červenec 2024. Stáli jsme na břehu jezera Garda, ruku v ruce, obklopení tichým šumem vln a vůní léta. V ten den se nestalo nic nahlas – a přesto všechno. V očích jsme si beze slov slíbili, že spolu chceme prožívat život. Fotka z toho dne zachytila víc než krásnou krajinu. Zachytila začátek naší cesty lásky.
Číst více -
"ANO" 6.12.2024
O půl roku později, 6. prosince 2024, nás naše šestka dovedla do zimní pohádky. Vyhřátá dřevěná káď pod širým nebem, sníh všude kolem, přátelé, bublinky — a pak malá krabička. Byla v ní otázka, která změnila všechno. Řekla jsem „ano“ dřív, než jsem stačila dýchat. A prsten? Ten byl přesně takový, jaký měl být. Protože byl od něj. Protože byl náš.
Číst více -
"Svatba roku" 6.6.2025
A pak přišel 6. červen 2025. Den, kdy jsme si řekli „ano“ nahlas. Pod širým nebem, obklopeni rodinou, přáteli a láskou, která rostla každou naší společnou šestkou. V bílém šatu, se srdcem bušícím jako poprvé – jsem věděla, že tohle je začátek nové kapitoly. Svatební fotografie z toho dne vypráví příběh o tom, že osud má opravdu smysl pro symboliku.
Číst více -
Stačí už jen nasadit
-
Co kroužky od Brilasu spojí, už nikdo nerozpojí
-
Pan a paní Hladíkovi
A protože některé kruhy se mají uzavřít, 6. července 2025 jsme se vrátili zpátky. Tam, kde to všechno začalo. Opět na Gardu — tentokrát jako manželé. Jiní, a přesto stejní. Stejné pohledy, stejný smích, stejné srdce. Jen tentokrát s prsteny, které spojují to, co už dávno spojeno bylo.
Číst více