Zásnuby na mé narozeniny

S přítelem jsme spolu již 4,5 roku.
Loni před Vánoci jsme dokončili rekonstrukci našeho baráčku a bylo jasné, jaké otázky budou následovat: ,,Tak bydlení už máte, kdy bude svatba?''
Já jsem od začátku našeho vztahu věděla, že je to ten pravý. Když jsme začali s přestavbou, tak jsem i začala doufat, že bychom to pak mohli posunout opět dál a třeba se vzít. Přítel se moc netvářil a o svatbě nechtěl ani slyšet. Tudíž jsem přestala doufat a věřit.

No, abych to zkrátila... 20. května jsem měla narozeniny a přítel, aby mě opět trošku naštval a poškádlil, mi volal z práce, že se jim něco v práci pokazilo, a že přijede pozdě večer. Byla jsem naštvaná a zklamaná zároveň - na moje narozeniny bude v práci a já budu sama.
No každopádně nakonec dorazil jen o něco později s omluvou a tím, že mi jde tedy popřát. Stál přede mnou s jednou růží, bonbony a sprchovým gelem. Říká, že nekupoval kytku, když jsem jich doma měla dost (víkend předtím jsem měla oslavu s rodinou a dostala jsem větší počet krásných květin). Před večeří mi povídá, že má pro mě ještě jeden dárek a šel do kapsy u kalhot. Začala jsem něco tušit, ale to by nebyl on, aby neudělal nějakou schválnost - vytáhl velký box s papírovými kapesníky, prý moc smrkám. Tak jsem se na něj podívala, jestli to myslí vážně a začala se smát, že takový originální dárek jsem ještě nedostala.
Po večeři se najednou zvedl a řekl, že jde přeparkovat auto a nakrmit pejska. Ležela jsem na gauči, když v tom přišel, ruce měl za zády a kulišácky se smál. Ptám se ho, co dělá a on najednou vyndal obrovskou, nádhernou kytici a povídá: ,, A tahle se ti líbí?'' a já na něj, že je moc krásná a že děkuji. Najednou vytáhl krabičku s prstýnkem a říká: ,,Tak je to ten, co se ti líbil? Mám si kleknout?'' Klekl si a zeptal se mě, jestli si ho vezmu.
Já stála jak opařená a začala jsem se ho asi desetkrát ptát se slzami v očích, jestli to myslí vážně. Prý ano...

Na ten den nezapomenu, měl to krásně a chytře nachystané a do poslední chvíle jsem netušila, co má za lubem.