Od nenávisti k lásce

Příběh této lásky započal v roce 2017.

Situace delší dobu působila naprosto nevinným dojmem. Partner se přistěhoval do stejně vesnice, ve které jsem vyrůstala od narození. Pro naší partu kamarádů působil ze začátku spíše jako vetřelec. Nicméně jsme se začali vídat častěji a častěji.
Po čase se zrodila láska z mé strany. Nicméně partner ji vůbec neopětoval. Vznikaly tedy nepříjemné situace, kdy já se snažila jít lásce naproti, ale narážela nemilosrdně do zdi. Chvílemi se to jevilo jako opravdová nenávist. Po chvíli jsem si řekla, že tímto směrem cesta nepovede a že tato láska zůstane nenaplněná.
Ale právě naopak.
V tento moment se objevila v našich životech i pandemie Covidu-19 a my si uvědomili, že nám setkávání vlastně hodně chybí. Partner mě tedy pozval na oslavu jeho narozenin, které jsme slavili u něj doma a tady započala cesta naší lásky.
Vše jsme si ten víkend před několika lety vysvětlili a řekli si, že spolu chceme být. Netrvalo dlouho a sestěhovali jsme se spolu do bytu, kde se náš vztah velmi prohloubil. Prakticky vzato i zásnuby probíhaly právě v bytě, kde spolu bydlíme, protože to je to pomyslné "hnízdo lásky" a nepotřebovali jsme přitom nějaké obecenstvo, byla to naše soukromá, intimní chvilka.
Čas běžel nemilosrdně dál a dostali jsme se do fáze, kdy nás čeká svatba, která už pomalu klepe na dveře a náš pomyslný kruh lásky se uzavře. Příběh se může zdá být nezajímavý, ale byla to cesta plná pádů a vrcholů, které měly ten nejlepší konec. Jsme šťastní a spokojení, že se máme.