Osudové darování krve – daruj krev, zachraň život a třeba i poznej životního partnera

Naše seznámení proběhlo poněkud netradičně, a to hned souhrou několika výjimečných okolností. Oba jsme byli dárci krve v Nemocnici u svaté Anny v Brně, ale až do 7. 2. 2022, potažmo do 18. 2. 2022 jsme o sobě vůbec nevěděli, neznali se a ani neměli žádné společné přátele.

Osudového dne 7. 2. 2022 jsme pak oba šli na darování výjimečně v jiné termíny než obvykle (jeden místo pravidelného pátku v pondělí a druhý neplánovaně po rychlém nedělním rozhodnutí hned druhý den ráno), kdy v tu dobu měli v nemocnici akci v rámci sv. Valentýna (2 týdny kolem svátku sv. Valentýna mají Valentýnské darování) a všem dárcům po darování věnovali sponzorský balíček kosmetiky Yves Rocher.

Zdravotní sestra se Anežky při sepisu formalit před darováním zeptala, zda by si ji pak s balíčkem nemohla vyfotit na sociální sítě a pro sponzory. Následně pak Anežku v rámci aranžování fotky posadila na lavici, ale usoudila, že by bylo lepší, kdyby tam neseděla úplně sama. Vzala proto hned prvního kluka, který seděl po darování poblíž (samozřejmě že Libora) a společně je vyfotila. Skrz povinnou roušku v nemocnici si každý z nás toho druhého pamatoval jen v rámci detailů a vůbec jsme netušili, jak kdo z nás vypadá. Prostě fotka dvou naprosto cizích lidí, kteří ani neznali svá jména.

Za 11 dní od tohoto momentu se předmětná fotka objevila na facebookové stránce dárců Nemocnice u svaté Anny. Anežka tuto fotku v rámci x dalších fotek párů (bylo to přece v rámci Valentýnského darování a darovat často chodily právě zamilované páry) objevila jako první a dala k ní „like“. Libor fotky procházel až poté, kdy právě díky onomu „like“ u dané fotky poznal na profilové fotce podle pro ni typických vlasů Anežku. A ačkoli mu to není úplně vlastní, rozhodl se jí zprávou na jejím profilu napsat mj. s poděkováním za pěknou společnou fotku.

Ten večer jsme si psali do brzkých ranních hodin, stejně jako dny následující. Pořád bylo o čem se bavit a vše tmelil společný smysl pro humor a hloubka témat. Slovo dalo slovo a již za pouhých 20 dní po samotném darování jsme byli na prvním rande, na druhém, na společné dovolené na Islandu, na zápasu Premier League v Anglii...
Letos v květnu se zasnoubili a na podzim jsme se vzali, a to na den přesně 4 roky od Liborova prvního darování (14.9.2020). Tuhle spojitost jsme si ale uvědomili až nedávno. :)

Nemuseli jsme se však tehdy ani ke společnému focení potkat, kdyby zde nebyla další souhra okolností, např. že Anežčin odběr tehdy trval déle než obvykle a Libor se před odběrem zapisoval do registru dárců kostní dřeně, čímž se jeho darování zdrželo, jinak by byl dávno před příchodem Anežky z nemocnice pryč.

Psali o nás v návaznosti na Liborovo poděkování pak i ve čtvrtletníku Nemocnice u sv. Anny a při každoročním Valentýnském darování od té doby připomínají, že mimo záchranu života zde člověk může najít i spřízněnou duši.

Ačkoli tehdejší darování bylo poslední společné, protože Anežka už darovat krev skrz zdravotní omezení nemůže, bylo darování tím, co nás spojilo.
Chceme touto připomínkou našeho darování vyzvat i vás všechny, kdo tento náš příběh čtete, abyste, pokud můžete, chodili krev darovat také a pomáhali tak zachraňovat životy ;-)