Dva světy, dvě srdce, jeden příběh

Vše začalo před rokem a půl, když jsem odjel na dovolenou do Egyptu. Kromě odpočinku a nádherného moře jsem zde našel i něco víc. Hned první večer se mé oči střetly s těmi nejkrásnějšími záhadnými oči, co jsem kdy viděl. Po troše ostychu, jsem slečnu vyzval k tanci. V ten moment se nám oběma změnil život.. po našich prvních pár slovech jsem se dozvěděl, že jméno mé vyvolené je Sara. Narozená hned vedle tajemných pyramid v Gíze, avšak od mala žíjící ve městě lásky, v Paříži. Na druhé straně já, nesmělý mladík pocházející z malé vesnice v podhůří Jeseníků. Zbytek naší dovolené jsme strávili společně. Každý den jsme vysedávali na pláži, jak kdyby měl být ten poslední. Po týdnu, jsme se každý vydali do svého domovu. Ona do Francie. Já do České Republiky, kde jsem se ani neohřál a už jsem byl na cestě do Kanady, kde jsem měl začít novou pracovní etapu. Ani tahle nekonečná vzdálenost nám nezabránil v tom, abychom se mohli spolu vidět. Den co den jsme si volali, smáli se, fylozofovali a postupně plánovali budoucnost. Dokonce ani časový posun nám nezabránil v tom, abychom si udělali na sebe čas. Po necelém roce jsem se vrátil zpět do naší krásné České Republiky. Za pár dní jsem dostal ten nejkrásnější dárek. Sara mě přijela navštívit. V ten moment jsem si uvědomil, že takhle to nemohu nechat. Žít bez někoho koho milujete, je jako by jste nežili vůbec. A protože Sara je učitelka, má celé léto volné. Proto jsme se domluvili, že ho strávíme zde v Česku i kvůli mé nové práci. Hned první den jsem ji čekal s kyticí rudých růží, které tak miluje, na letišti. Připravil jsem ji ten nejromantičtěší den, který vám zde neprozradím, ale na konci onoho dne, při noční procházce krásnou Olomoucí, jsem ji požádal o ruku. Po pár vteřinách, kdy jsem ji zaskočil a mém lehkém infarktu, jsem slyšel to nejkrásnější "oui" na světě. Od té chvíle naše životy nabraly nový kurz. Ani jsme nevěděli, kde začít. Svatba, sestehování se, práce? A tak jsme odjeli oslavit naše zasnoubení na malebnou Djerbu. Ani jsme se pořádně ještě nerozkoukali a nastala naše první svatba. Ano, máme dvě svatby. Rozhodli jsme se být svoji v každé zemi, v každém světě a vesmíru. Na tu druhou si ještě budeme muset pár měsíců počkat, stejně jako na společné bydlení. V pracovním světě se bohužel na lásku nehledí, avšak ani to nám nezabrání v tom, abychom dosáhli svého a žili bok po boku tak, jak se u manželů sluší a patří.