Jedna duše

Naše první setkání u popelnic s krabičákem v ruce bylo nezapomenutelný. My jsme prostě oba veselé kopy, takže celé naše seznamování, poznávání a láska vedlo přes smích. Naše první dovolená v Paříži, kde to měla být naprostá romantika, bylo spíš peklo. Oba jsme nastydli ve špatně klimatizovaném autobusu a každý den bylo tolik výletů, že jsme večer padli a spali.. ale i tak tam bylo plno momentů smíchu, jako když nás nachytali na kouzlo v podobě náramků z bavlny na ruku za 30 euro. Po společné dovolené to byla už dá se říct jízda zážitků a gurmánských záležitostí. Jako třeba luxusní výšlap na Ranou s plastovými kelímky na víno. Ples, kde se na sklenici od piva udělalo písmeno Z, a ostatní říkali, že je to znamení, že se máme vzít (přítelkyně je Zuzana). Výšlap na Sněžku, kde jsme si sáhli na dno, ale i přesto se psychicky i fyzicky podrželi navzájem. Až po akci kloboučníků, kde za každých pár drinků byl dárek (klobouk, tričko, odznak) a dalo se platit kartou, tak se to rozjelo tak, že už nám neměli co nabídnout. Zkrátka zažili jsme úžasnou jízdu plnou zábavy a neumim si to představit s nikým jiným, protože jsme prostě jedna duše. Brzo na to následovala žádost o ruku s prstenem od Vás na vrcholku jednoho kopců v Krkonoších. No a nedlouho na to, přišel náš smysl života - rodina. Od té doby jsou dost odlišné zážitky, přesměrované na naši princeznu, ale je to jedním slovem naše největší štěstí. Teď už planujeme svatbu a to snad nebude konec zvonec, ale další začátek mnoha dalších příběhů.