Děti na mé svatbě? Ani náhodou!

Nejspíše už po přečtení prvních úvodních vět tohoto článku jste se nevědomky zařadili do jedné ze dvou skupin. Vaše reakce se asi blížila jedné z těchto variant.

1) Proč ne? Je to velký den snoubenců, jejich svatba, jejich rozhodnutí, je na mě abych to jako host respektoval. Děti nechám doma.

2) To snad nemyslí vážně, nemohou mi přece nařizovat, abych své děti nechal doma. Jsme jedna rodina, patříme k sobě! Když ne ony, tak ani já!

Děti na svatbě, respektive to, že je někteří snoubenci na svatbě vysloveně nechtějí, to je zkrátka velmi citlivé téma. Divoké internetové diskuse toho budiž důkazem.

Dva názorové tábory jsem si už představili, teď si to pojďme probrat, pokud možno s chladnou hlavou a bez emocí, které k tomuto tématu za normálních okolností nerozlučně patří.

Děti jsou radost, ale také starost. A na svatbě to platí jako všude jinde. Jistě, je to starost především pro rodiče dětí, kteří nesou odpovědnost za chování svých ratolestí. Nelze ale v žádném případě tvrdit, že nikoho jiného se jejich přítomnost na svatbě nedotýká. Děti jsou nevyzpytatelné a mohou způsobit kdejakou nepředvídatelnost.

Konflikt a názorový spor je pak především v tom, jak jednotliví lidé, takové drobné nepředvídatelnosti vnímají. Pro někoho jsou nechtěné nehody a společenské situace, které vzniknou přičiněním dětí (brek, smích, otázky, hlášky, pobíhání, hašteření atd.) milé, zábavné, vtipné, přirozené a roztomilé, dodají věci lidskost a odbourají nervozitu. Pro jiné je to ale nepříjemné, trapné, obtěžující a bezohledné. Zkrátka, co jeden považuje za normální, jinému už může vadit a připadat mu, že se jedná o nepatřičné narušení průběhu svatby.

Někteří si svatby bez dětí neumí představit, považují je za rodinou záležitost plnou veselých příhod, která by bez dětí nestála za to. Jiní mají o své svatbě rozdílné představy, chtějí se bavit bez vyrušování, mezi dospělými a pojmout celou akci spíše jako velkou párty.

I svatba je otázkou priorit. Než se tedy, milí snoubenci, rozhodnete uspořádat svatbu bez dětí, zamyslete se nad několika věcmi, zodpovězte si několik otázek a zvažte kompromisy. A vy, svatební hosté pozvaní bez dětí, udělejte to samé, než se smrtelně urazíte a odmítnete jen z principu na svatbu jít. 

Snoubencům, co chtějí svatbu bez dětí 

• Podle etikety stačí, když děti neuvedete na pozvánku, pro mnoho rodičů to ale není jasný vzkaz. Pokud je pro Vás neúčast dětí opravdu důležitá, budete to muset zdůraznit jasněji.
• Pokud oznámíte svatbu bez dětí, musíte počítat, že někteří rodiče odmítnou přijít (neseženou hlídání, nejsou ochotni jít bez dětí apod.). Je to pro Vás přijatelnější než svatba s dětmi?
• Zvažovali jste alternativu zajištění hlídání dětí? Buď od specializovaných agentur nebo třeba jen od známých? Zajištění dětského koutku, programu apod. Možná to vyřeší Vaše obavy (alespoň částečně) a upokojí hosty, co by bez dětí nepřišli.
• Opravdu musíte své obavy řešit rovnou nepřítomností dětí na svatbě? Nebude stačit si s rodiči dětí promluvit, sdělit jim své obavy a domluvit se na řešení? (např. rodiče budou s malými dětmi u východu s obřadní síně, rodiče budou děti na hostině usměrňovat apod.)
• Pokud pozvete někoho z dětmi a někoho bez, pak musíte počítat s tím, že si to daní hosté vezmou osobně. Jiné jsou výjimky s určitými pravidly (např. rodina s dětmi a kamarádi bez dětí, výjimka kojícím matkám apod.)
• Sdělte své přání citlivě, ale jasně. Zdůrazněte výhody (můžete se víc bavit, nemusíte se starat o děti, odejít dřív apod.) Počítejte s nepochopením, zvláště některé matky si to berou velmi osobně.
• Nemůžete se zavděčit všem. Pokud máte čisté svědomí v tom, že jste své přání sdělili jasně, ale citlivě a slušně a přes to se někdo urazil, povzneste se nad to. Neovlívníte všechno a někteří lidé prostě nejsou ochotni dělat ústupky a kompromisy ani v den, kdy by to bylo opravdu na místě. 

Hostům, kteří nechtějí jít bez dětí 

• Pokud není na pozvánce uvedeno, že jsou zvány i děti, celé rodiny apod., neměli byste děti na svatbu přivést, hostitelé s nimi nejspíš nepočítají. Mohli byste je i sebe přivést do trapné situace.
• Nebuďte zbytečně vztahovační. Když snoubenci na svatbě nechtějí děti neznamená to, že mají něco právě proti Vašim dětem. Mohou k tomu mít různé důvody.
• Že Vy byste se svým brečícím dítětem urychleně vyběhli z obřadní síně, nebo ho nenechali patlat dort po svatebních šatech nevěsty neznamená, že se tak zachová každý. Zkuste chápat obavy snoubenců.
• Pokud jste jako kamáradi snoubenců zváni na svatbu bez dětí, neurážejte se, když na svatbě nakonec děti budou. Nejspíš jde o děti blízkých rodinných příslušníků a to rozhodně není to samé, jako děti kamarádů.
• Snoubenci mají právo chtít svatbu bez dětí, a to z různých důvodů (je to jejich den, jejich peníze, jejich představy), vy máte samozřejmě právo odmítnout přijít.
• Není svatba bez dětí nakonec fajn příležitost pobavit se sami s partnerem? Děti můžete vzít na tolik jiných akcí.
• Nebude pro děti zábavnější jiný program než nuda na svatbě?
• I vy jste měli o své svatbě své předstaty, respektujte to i u ostatních.

Závěrem jedno tématické video. I na to, co uvidíte se budou názory různit. Pro jedny to bude utvrzení v tom, že na své svatbě děti nechtějí, pro jiné důkaz toho, že i věci, které díky dětem nejdou tak úplně podle plánu, lze brát s úsměvem. Co na to Vy? 

Zdroj: www.youtube.com