Jde o dvě úplně odlišné jednotky.
Karát u zlata označuje ryzost, tedy podíl čistého zlata ve slitině. Například:
14kt zlato = ryzost 585/1000 (58,5 % zlata)
18kt zlato = ryzost 750/1000 (75 % zlata)
Karát u diamantu označuje jeho hmotnost. Jeden karát (1 ct) odpovídá 0,2 gramu. Čím větší diamant, tím bývá zpravidla vyšší jeho hodnota.
Cena zlatého prstenu je tvořena několika faktory. Největší vliv má aktuální cena zlata na světových trzích, hmotnost použitého materiálu, náročnost výroby a případné osazení kameny.
Výrazně dražší bývají například široké prsteny, kombinace více barev zlata nebo složitější ruční zpracování. Pokud chcete zachovat stejný vzhled a zároveň ušetřit, lze u párových snubních prstenů často kombinovat různé materiály – například dámský prsten ve zlatě a pánský z chirurgické oceli nebo titanu.
Šperkařské zlato (v ČR nejčastěji 14-karátová slitina) není čisté zlato, ale slitina několika kovů, kde podíl zlata činí 58,5%. Kromě něj obsahují slitiny nejčastěji stříbro, měď, palladium a další kovy. Právě jejich vzájemný poměr ovlivňuje výslednou barvu, tvrdost i mechanické vlastnosti prstenu.
Cena zlata se každý den mění podle vývoje na světových trzích, proto se v čase mění i cena zlatých prstenů. Na výslednou cenovku má vliv také velikost prstenu. Čím větší průměr prstenu či širší profil zvolíte, tím více zlata je potřeba na jeho výrobu. U větších velikostí může být rozdíl ve spotřebě materiálu i několik gramů, což se promítá do konečné ceny.
Rozdíl spočívá především ve složení slitiny. Žluté zlato obsahuje vyšší podíl stříbra a mědi, růžové zlato získává svůj odstín díky vyššímu obsahu mědi a bílé zlato obsahuje příměsi, které mu dodávají světlejší barvu. Prsteny z bílého zlata se navíc běžně opatřují vrstvou rhodia, která jim dodává zářivě bílý vzhled. Použité kovy definují fyzikální vlastnosti slitiny. Puncovní úřad ČR striktně definuje, jaké slitiny je možno v ČR používat pro výrobu šperků.
Pánské prsteny bývají zpravidla širší, větší a tím i těžší než dámské. Na jejich výrobu je proto potřeba více zlata, které tvoří významnou část výsledné ceny.
Bílé zlato je slitina zlata a dalších kovů, které mu dodávají světlejší odstín. Nejčastěji obsahuje například palladium, stříbro nebo další příměsi. Pro dosažení zářivě bílého vzhledu se prsteny z bílého zlata běžně opatřují ještě svrchní vrstvou rhodia.
Šperkařské zlato není křehké. Je navrženo tak, aby bez problémů zvládalo každodenní nošení. Při velmi silném nárazu nebo dlouhodobém mechanickém namáhání se však může poškodit stejně jako jakýkoliv jiný materiál. Výhodou zlata je, že jej lze ve většině případů opravit.
Bílé zlato přirozeně nemá čistě bílou barvu. Luxusní bílý vzhled mu dodává až tenká povrchová vrstva rhodia. Ta se při běžném nošení postupně opotřebovává, zejména v místech častého kontaktu, a může začít prosvítat přirozená, lehce nažloutlá barva zlaté slitiny. Jak rychle k tomu dojde, závisí na způsobu nošení, intenzitě používání i péči o prsten.
Každé šperkařské zlato se při běžném nošení časem poškrábe. Je to přirozená vlastnost tohoto materiálu a zároveň daň za to, že jej lze snadno opravovat, leštit nebo upravovat velikost. Neexistuje zlatá slitina určená pro výrobu šperků, která by byla zcela odolná proti poškrábání.
Zežloutnutí není způsobeno nečistotami, ale postupným opotřebením povrchové vrstvy rhodia. Domácím čištěním proto původní bílý odstín neobnovíte. Řešením je vyčištění, přeleštění a nové porhodiování prstenu. Opotřebení lze zpomalit šetrným zacházením a odkládáním prstenu při činnostech, při kterých dochází k jeho zvýšenému namáhání. Pro naše klienty nabízíme dva roky zdarma od zakoupení Službu Bez obav, kdy jsou prsteny uvedeny do stavu nového a povrchová vrstva je obnovena. V případě využití služby po uplynutí této doby, je služba zpoplatněna dle standardního ceníku.
Ne. Postupem času se může jeho povrch pokrýt škrábanci, znečistit kosmetikou, mastnotou nebo chemickými látkami, takže ztratí část svého lesku. Po odborném vyčištění a přeleštění se jeho původní vzhled obnoví. U bílého zlata je nutné prsten ještě znovu potáhnout vrstvou rhodia.
Nejde o odlupování barvy, ale o přirozené opotřebení tenké vrstvy rhodia, kterou jsou prsteny z bílého zlata opatřeny. Rhodium dodává prstenu zářivě bílý vzhled. Jakmile se tato vrstva běžným nošením postupně opotřebí, začne prosvítat přirozená, lehce nažloutlá barva zlaté slitiny. Řešením je odborné přeleštění a nové porhodiování.
Černá zlatá slitina jako taková neexistuje. Obvykle se u "černého" zlata jedná o speciální povrchovou úprava klasického zlatého prstenu. V sortimentu BRILAS černé zlato nemáme, umíme však nabídnout černou ocel či titan. Díky použité PVD metodě povrchové úpravy nabízí kromě trendy elegance i vysokou odolnost proti poškození.
Růžové zlato je slitina zlata a dalších kovů. Charakteristický růžový odstín mu dodává především vyšší podíl mědi. Přesné složení slitiny se může u jednotlivých výrobců mírně lišit, ale standardně musí být všechny slitiny používané pro výrobu zlatých prstenů schválené Puncovním úřadem ČR.
Ano. Růžové zlato je plnohodnotné zlato. Jde o slitinu, která obsahuje stejné množství čistého zlata jako žluté nebo bílé zlato stejné ryzosti. Odlišnou barvu způsobuje jiné složení příměsí, především vyšší obsah mědi.
Zlaté prsteny v naší nabídce vyrábíme ze 14karátového zlata, tedy ryzosti 585/1000. Tato varianta nabízí ideální poměr elegance, vysoké odolnosti a celkové vhodnosti pro každodenní nošení bez obav z rychlého opotřebení. V případě zájmu výroby prstenů z jiného karátového zlata, nás kontaktujte a prokonzultujeme s Vámi všechny možnosti.
Ano, žluté zlato je nadčasová klasika, která nikdy nevyšla z módy. Nejoblíbenější verzí slitiny je sice dlouhodobě bílé zlato, ale nemalou popularitu si udržují i růžové či dvoubarevné modely. Nejlepší volbou je však vždy ta barva, která odpovídá vašemu osobnímu vkusu a šperkům, se kterými se cítíte skvěle.
Čtrnáctikarátové zlato (585/1000) představuje ideální poměr mezi obsahem zlata, pevností a odolností pro každodenní nošení. Ve srovnání s vyššími ryzostmi je odolnější proti běžnému opotřebení, přitom si zachovává vysokou hodnotu i krásný vzhled. Právě proto jde o nejčastější volbu pro snubní i zásnubní prsteny.
Ne, ani jedna varianta není obecně lepší. Při stejné ryzosti mají bílé i žluté zlato srovnatelné mechanické vlastnosti a odolnost. Rozdíl spočívá zejména ve vzhledu a složení slitiny. Lze však říci, že žluté zlato je o něco snazší na údržbu. U bílého zlata je totiž potřeba počítat s tím, že se jeho povrchová rhodiová vrstva časem přirozeně opotřebovává a pro zachování zářivého lesku je vhodné ji po letech obnovit.
