Potkali jsme se úplnou náhodou. Nečekali jsme nic velkého, ale hned při prvním setkání nám bylo jasné, že je nám spolu dobře.
Začali jsme si psát, pak přišlo první kafe, první výlet a první pocit, že tohle bude něco víc. Smáli jsme se, povídali si dlouho do noci a zjistili, že se vedle sebe cítíme jako doma.
Postupně jsme spolu začali trávit víc času, učili jsme se jeden druhého chápat, podporovat a mít rádi i s chybami. A čím víc jsme byli spolu, tím víc jsme věděli, že se nechceme nikdy rozdělit.
Jednoho dne Kuba poklekl, Kája řekla ano – a tím začala naše společná cesta k dnešnímu dni.
A teď jsme tady. Těšíme se na všechno, co nás čeká – jako dva, co se potkali náhodou, ale zůstali spolu schválně.
-
Společně jsme domov
-
1. Máj
-
Praha
-
Galavečer
-
Stanovačka
