Příběh jak vystřižený z korejského seriálu aneb i "NE" může znamenat "ANO"

Jak se mohl dát dohromady obyčejný výsadkář z vesnice a ergoterapeutka z korejské metropole? Nedokáži si to vysvětlit jinak, než že to byla vůle vyšší moci. Jenom blázen by byl ochotný začít vztah s někým z tak rozdílné kultury 10.000 kilometrů daleko, naučit se kvůli němu korejsky (jelikož jiným jazykem nemluví), vystudovat při práci školu pro přesvědčení jejích rodičů, vzdát se slibně rozjeté vojenské kariéry a rozhodnout se začít úplně od nuly na druhém konci světa... ano, i takovou sílu láska má.

Když jsme při jedné noční procházce za tajemného svitu pouličních lamp scházeli Zámecké schody na Pražském hradě, zastavil jsem se, vzal Minyoung za ruku a připojil svůj slib lásky a věrnosti l mnoha dalším slibům vyřknutých z úst králů i jiných osobností na Pražském hradě. Ona mi na mé vyznání dojatě řekla své "NE", což byla ale odpověď žádaná, jelikož v korejštině slovo "NE" znamená "ANO".

Prstýnek jsem zakoupil v Pardubické pobočce, kde byla slečna mimořádně nápomocná, při závěrečném váhání mi z vlastní zkušenosti pomohla vybrat ten správný a stala se tedy i ona nezanedbatelným střípkem v mozaice tohoto netradičního příběhu.